Poslední soutěž proběhla na nádraží
Poslední soutěž proběhla na nádraží
Informace o oddílu
Tábor
Vedoucí
Jak nás najít

Akce Lvíčat
Akce Pavoučků
Společné akce
Staří lvi
Ostatní o oddílu
Naše fotky
Plánované akce
Zpět na začátek
Všechny články [#]
Diskuze

Jak bodujeme, co vzít na výpravu, co na tábor
Najít se na fotkách
Přidat fotku nebo článek
408. výprava Lvíčat a 167. Pavoučků
407. výprava Lvíčat
166. výprava Pavoučků
406. výprava Lvíčat
165. výprava Pavoučků
Žádné akce

Valid HTML 4.01! Valid CSS!

Petr Malát
2002-2011

Web běží u
klfree.net


Tábor

Závěr oddílového roku – letní tábor

Oddíly jako je ten náš svoji celoroční činnost končí až o hlavních prázdninách letním táborem. Naše táborová základna je na prostorné louce u řeky Střely pod obcí Nebřeziny nedaleko Plasů, na místě, kam se člověk dostane buď přes dvůr pana domácího, který tam nikoho nepustí, nebo po uzoučké pěšince vedoucí dlouho lesem.

Lvíčata, tedy ti starší, jezdívají na náš tábor na třítýdenní pobyt a bydlení ve stanech si musí zasloužit. Na louce jsou přivezené hromady dílců podsad, které po příchodu musíme dát nejprve dohromady, sestavit z nich podsady, do kterých se nanosí postele, poličky a pak se vše přiklopí celtou. A tak si každý postaví svoje vlastní bydlení, ale také další pro Pavoučky, kteří přijedou na prostřední týden pobytu za Lvíčaty.

Letošnímu programu Lvíčat vévodila snaha vedoucích naučit své svěřence morseovu abecedu a uzly. O to druhé byl větší zájem, ale obojí se dobře naučili, nebo alespoň obstojně, jenom někteří. Škoda, že zájem byl tak malý. S morseovkou se dá přeci dělat tolik krásných soutěží, může posloužit v mnoha formách.

Zpestřením programu byly dozajista všechny tři výpravy, zejména pak ta společná s Pavoučky. K první výpravě jsme zajeli jenom se Lvíčaty na naši Borůvku, kde jsme si zopakovali hlavně vaření na ohni, ale také jsme tu absolvovali stezku odvahy v rámci celotáborové hry Tomův kemp, ke které příběh vycházel minulý oddílový rok v našem časopise a jejíž děj se odehrává právě zde v okolí Odlezelského jezera.

Výpravy z prostředního týdne se zúčastnili i Pavoučci a pro ni jsme se rozdělili do čtyř skupin, které měly za úkol dojít na určené místo a cestou plnit různé úkoly od poznání míst podle fotek přes počítání brodů křížících cestu až po průchod starou štolou, která měla vyústění na druhé straně kopce. Za každý splněný úkol dostalo družstvo poukázku na potraviny, třeba na klobásy, na papriku, na rýži a tak dál. V cílovém místě pak došlo na proměnění poukázek za skutečné potraviny, a co z toho které družstvo uvařilo, záleželo na tom, co získalo a co byli naši táborníci schopni z daného uklohnit.

Třetí výprava Lvíčat bylo klasické putování, letos dvou družstev, jejichž složení určili vedoucí. Na těchto výpravách si všechno řídí samy děti, vedoucí je s nimi pouze jako dozor, aby netropily něco nedobrého. Rychlost pohybu, kde se nají, kde budou spát, to záleželo tentokrát především na Standovi a Kryštofovi, kteří skupiny vedli.

Obě party odjely podle pokynů do Plzně Bolevce a od této vlakové zastávky měly podle fotek dojít na výchozí místo, které leželo u velkého rybníka, kolem kterého procházelo turistické značení. Jedna patra pak vyrazila k severu, druhá na západ. Aniž to jednotliví členové v tu chvíli věděli, asi po pěti kilometrech se obě skupiny dostaly na stejné místo, na vrch Krkavec, kde bylo možno navštívit nově otevřenou starou rozhlednu. Z tohoto místa se pokračovalo až k táboru kudykoli podle uvážení part, ovšem muselo to být po turisticky značených cestách.

Shodou okolností si obě skupiny vybraly stejnou trasu, ale jedna došla hned první den nad tábor, kde přenocovala, druhá nespěchala a do cíle dorazila následující den před večeří, jak to bylo plánováno.

Tuto výpravu pronásledovala značná nepřízeň počasí, přeháňky spojené s bouřkami, ale všichni to vydrželi, nikdo nevzdal, všichni došli do cíle, promáčení, ale spokojení. Bylo to velké dokazování sama sobě, že umím v přírodě přenocovat i za ne ideálních podmínek, že dokážu rozdělat oheň, když je mokré dříví, a u něj si pak umím sušit ponožky, košili či boty.

Již zmíněná celotáborová hra Lvíčat Tomův kemp nezklamala a nabídla dvojicím, v nichž celé soupeření probíhalo, od opuštění havarovaného auta, přes smažení bramboráku, hledání lístečků v lese, již zmíněnou stezku odvahy až po vytvoření pochodní, které měly hořet co nejdéle a se kterými jsme večer běhali okolo tří ohňů a za každý absolvovaný úsek s hořící pochodní byl započten bod.

V celé hře si velice dobře vedli Standa s Bárou, kteří před poslední etapou měli takový náskok, že v nošení vody z řeky do ešusů si mohli dovolit pouze škodit ostatním. Ono totiž bylo v této soutěži určeno území, přes které každý musel přeběhnout a kde se směla vody soupeřům vylévat nebo lít ji na soupeře, zkrátka si zařádit. A Standa toho využil dokonale. Pro vodu chodil hodně často, ale snad nikdy ji nedonesl. Polil postupně všechny a radoval se z toho, jako správný škodolibec. Proč ne, bylo to přeci dovolené a jejich dvojice měla celkové prvenství již zajištěné.

Standa si vůbec celý tábor užíval. Byl tu z dětí nejstarší, nejzkušenější a plně svých výhod i dovedností využíval. Navíc to byl jeho poslední tábor jako řadového člena, protože jsme se již dříve dohodli, že už příští oddílový rok bude u Lvíčat jako vedoucí, který nahradí Sašu, jenž se dostal na vysokou školu a na naši činnost nebude mít dostatek času.

Pro Pavoučky připravil etapovku vedoucí Kuba, který se nechal inspirovat příběhy Veverky Zrzečky. Že to byla volba správná, vám jistě potvrdí všech devět Pavoučků, kteří se tábora zúčastnili, i tři děti, které s námi jely, aniž chodí celoročně do oddílu.

Týden na program není moc, ale Pavoučci se nestačili divit, co pro ně Kuba s Bahňákem dokázali vymyslet. Navíc spousta her a soutěží byla společná se Lvíčaty, a to teprve dostalo ten správný nádech, jako třeba turnaj ve vybíjené či závěreční Angličané proti Skotům.

Při slavnostním táboráku Pavoučků jsme se dočkali příjemného překvapení. Přijeli nám totiž zahrát dva členové kladenské skupiny Gladly S.W., kapelník a kytarista Milan Procházka – Nor a foukací harmonikář Jan Šmejkal – Honziky, se kterými si po jedné písničce zahráli i Saša a Tumaj, kteří jsou fanoušky této kapely a kteří jejich skladby dobře znají. K velké radosti obou muzikantů si jejich texty zpívaly i malá Hanka a obě sestry Kozákovy. Pro úplnost doplňme, že naše Bára je dcerou Honzy Šmejkala a že se oběma kamarádům na našem táboře moc líbilo.

Krom naší návštěvy se svým krátkým představením na píšťaly vystoupili i Sofie a Ríša, kteří se hodně líbili manželům Eretovým, tedy majitelům louky, na které stojí náš tábor, a kteří se na náš slavnostní táborák přišli podívat alespoň na malou chviličku.

Po odjezdu Pavoučků naše základna částečně osiřela. Najednou tu bylo nějak smutno – prázdno. Konec tábora se blížil. V polovině týdne jsme zbourali stany, ve kterých spali naši mladší kamarádi, to abychom toho na samotný závěr neměli tolik, a hned po jejich odjezdu jsme se naplno začali věnovat dalšímu programu, ve kterém nechyběla velká terénní hra „Dostaň se k Richardce“, která spočívá v plížení se k zhruba kilometr vzdálené bývalé hájovně. Problém byl v tom, že kdekoli na cestě mohli být vedoucí, kteří pokud někoho chytili, vyřadili ho definitivně ze hry.

I další dny byly plné náročného programu od velké uzlyjády přes večerní svíčkové souboje či další softbalový zápas, až po velký tradiční „Běh o správného lva“, kde letos nechyběly ani uzly, ani morseovka, ani znalost topografie, ani další věci, které by správný člen Lvíčat měl znát.

Nadešel poslední celý den na táboře a s ním i příprava závěrečného táboráku, jehož stavbu si řídil Standa, neboť jemu, jako odcházejícímu byl tento oheň zasvěcen.

Táborák jsme postavili v pohodě, ale museli jsme ho rychle zakrýt igelity, protože po obědě začalo pršet.

Celý program závěrečného dne ovlivnil déšť, který nadobro neustal ani večer, když Standa přednášel Volání ohně. Píďa, Starosta, Ricci a Kačka pak zapálili malé ohníčky, od nich táborák a později se o oheň staral jako palivec Juddy.

Přes nepřízeň počasí se nakonec táborák vydařil. Ti nejlepší za úklid dostali dortíky, nejlepší z celotáborovky si vybírali jako první ze sady plyšáků a všichni dostali celý příběh, podle kterého tato etapová hra před mnoha léty vznikla a který byl psán právě na míru tehdejšímu oddílu Lvíčat. Rozdány byly i důkazy za umístění v bodování na táboře a navíc za konečné pořadí v celoroku.

Program dvou skupinek, krátký, ale vtipný, podpořil dobrou náladu, kterou stále zejména Tumajovi částečně hatilo ono nepříznivé deštivé počasí.

O hraní na kytary se tentokrát postarali Katůma, Saša, Tumaj, Ája a Kryštof a hrálo se a zpívalo až do samotného závěru. Pak zazněla Rosa na kolejích a už bez nástrojů jsme si odzpívali a odbroukali večerku. Nastala poslední noc našeho tábora.

Ráno jsme se nasnídali a hned se pustili do balení věcí, úklidu a nakonec do bourání stanů. Přičiněním všech to šlo velice dobře, ale po obědě začalo opět pršet. A pořádně. Většina dětí se ukryla v umyvárně, ale někteří museli zůstat venku, odvážet věci a skládat je na druhém břehu u Eretů do podsadovníku, což je taková bouda na naše věci.

Déšť nakonec ustal, my všechno douklidili a auty se vydali na cestu do Kladna, kde jsme nejprve vynosili všechny věci, které se z Nebřezin odváží do skladu, stáhli jsme potahy z molitanů a pak jsme se přesunuli na vlakové nádraží, kde na nás čekali naši rodiče.

Tumajův kratičký proslov, poděkování za pomoc při bourání tábora a pak klasické rozloučení. Tábor 2012 skončil. Pro děti. Dospěláci jeli ještě jednou do skladu, kde věšeli na sušáky stanové celty. Tumaj pak v týdnu odvezl potahy na molitany Píďově mamince, která nám je každoročně pere a která prosí, abychom na tomto místě poděkovali firmě Kuldásek, která jim přednostně prodala novou pračku, když ta předešlá vypověděla náhle službu.

Fotografie ze stavby jsou zde

Fotografie z prvního týdne jsou zde

Fotografie z druhého týdne (s Pavoučky) jsou zde

Fotografie z tábora Pavoučků jsou zde

Fotografie z posledního týdne (od Tumaje) jsou zde


tumaj
2012-08-27
počet zobrazení: 1110
Fotky

[Promítnout fotky]
Související články
Související soubory
Komentáře k článku
3.7.2020 22:17 ZAP (neověřeno)


Jméno
Heslo
Bez hesla (Totožnost nebude ověřena)

Komentář:



09-F9-11-02-9D-74-E3-5B-D8-41-56-C5-63-56-88-C0