\
\"Slizký\" tenisák
Informace o oddílu
Tábor
Vedoucí
Jak nás najít

Akce Lvíčat
Akce Pavoučků
Společné akce
Staří lvi
Ostatní o oddílu
Naše fotky
Plánované akce
Zpět na začátek
Všechny články [#]
Diskuze

Jak bodujeme, co vzít na výpravu, co na tábor
Najít se na fotkách
Přidat fotku nebo článek
408. výprava Lvíčat a 167. Pavoučků
407. výprava Lvíčat
166. výprava Pavoučků
406. výprava Lvíčat
165. výprava Pavoučků
Žádné akce

Valid HTML 4.01! Valid CSS!

Petr Malát
2002-2011

Web běží u
klfree.net


109. výprava Pavoučků

Krásná podzimní výprava Pavoučků

Na srazu u rozdělovského kostela se nás sešlo dvanáct, ale než jsme došli okolo Energie do lesa, dohonil nás Detr, který si popletl čas srazu. Důležité bylo, že nás dohonil a mohl se tak zúčastnit i všech soutěží. Krom Detra tu byli přítomni Sofie, Hanka, Vojta, David, Honza, Ríša, Basti, Jirka, Ajdam a Petr. Vedoucí tu byli všichni, tedy Tumaj, Kuba, který měl program, i Bahňák.

Ještě před první soutěží jsme se rozdělili do dvou skupin, které v průběhu celého dne mezi sebou bojovaly v různých závodech. Tím prvním bylo zčásti obíhání závory na kraji lesa, ale také prolézání takovým tím trojúhelníkem, který představuje naše fotka. V průběhu závodu se družstvo muselo držet za ruce a nesmělo se rozpojit, jinak bylo zatíženo trestnými vteřinami.

Neušli jsme daleko a Kuba začal vysvětlovat pravidla soutěže „Boj o šípy“, ve které měl na začátku každý tři stébla trávy – šípy. Každý vedoucí hodil jedno stéblo do prostoru na zem, pak začaly házet děti. Kdo překřížil jakékoli stéblo, stal se jeho majitelem. Samozřejmě, že kdo měl více stébel, tím lépe pro něj.

V pořadí druhá soutěž družstev byla jednoduchá: Členové družstva se chytili za ruce a museli proběhnout trasu slalomu vyznačenou mezi stromy.

To další soutěž pro jednotlivce byla náročná. Kuba vyznačil kruh, do jehož středu se postavil závodník, kterému byly zavázány oči a který po odstartování začal běhat na místě. Čas byl každému měřen do okamžiku, kdy vyšlápl z ohraničeného území.

Na jedné krásně upravené cestě se družstva rozdělila do štafet a úkolem každého jedince bylo kopat ve svém úseku před sebou tenisový míček. Jinou částí těla nebylo dovoleno se míčku dotýkat, což mělo jistou nevýhodu, pokud se tenisák zakutálel třeba do roští, což se stalo Ajdamovi. Ten se do cíle blížil jako první, ale pak mu míček právě skočil mimo cestu a on byl předstižen Ríšou.

Ze znalosti stromů u nás běžně rostoucích byli Pavoučci vyzkoušeni všemi vedoucími. Postupně každý z nich řekl název stromu, a kdo z dětí se toho správného dotkl jako první, získal bod a kdo získal i druhý bod, končil a bylo mu zapsáno pořadí.

Kuba nechal družstva dohodnout se na nějakém zvířecím zvuku – hlasu. Potom byly všem zavázány oči a jednotlivé členy odvedli vedoucí na různá místa nedaleko od sebe. Na povel začali všichni vydávat dohodnutý zvuk a úkolem bylo, co nejdříve se najít a dát dohromady.

Hned na začátku výpravy Tumaj vyhlásil prémiovku pro tři, kteří najdou list s největším počtem barev. A víte, že sedm Pavoučků bylo nastejno?

To už byl za námi oběd a my pokračovali dál na místo, kde Kuba vymyslel úžasnou soutěž pro družstva. Vždy jeden zástupce nastoupil a dostal tenisák, který na povel vyhodil dopředu, a zároveň měl sledovat soupeře, kam hodil míček on. V tento okamžik vyběhli oba závodníci pro soupeřův míček, kterého se měli dotknout co nejdříve. Že to bylo náročné, to si asi dovedete představit: Házet co nejdál a přitom sledovat míček vedle a ještě se snažit být dříve u druhého míčku.

Na stejném místě jsme měli ještě další závod pro jednotlivce a byl to běh se svázanýma nohama. Přesněji skákání snožmo.

Zatímco jsme vyhlašovali výsledky předchozí soutěže, vydal se Bahňák na cestu a v podzimním listí za sebou nechával znatelnou stopu, po které jsme šli. Družstva tady měla za úkol vedoucího najít, ovšem podmínkou tu byla přítomnost všech členů.

Dostali jsme se skoro na stejné místo, kde byly dvě dřívější soutěže a kde byly také haldy větví od pokácených stromů, které jsme využili k překážkovému závodu v běhu pro jednotlivce.

Pro družstva zadal Kuba další úkol: Pospojovat co nejvíce listů, vytvořit z nich co nejdelšího hada, což teď na podzim mělo být lehkým úkolem, ale jedno z družstev udělalo chybu hned na začátku, kde nespojilo listy a navzdory tomu, že jejich had byl jinak delší, prohrálo.

Hod šátkem je v poslední době častou disciplínou, ale vždy je tam nějaká obměna. Dnes jsme museli házet šátek do dálky, ale ten musel dopadnout alespoň kousíčkem na čáru, kterou vytvořil Tumaj botou v listí.

V průběhu předešlých závodů Bahňák vytyčil trasu dalšího závodu – závodu strašáků. Víte, jak vypadá strašák uprostřed zelného pole? Detaily vynechejme a soustřeďme se na to, že strašák má jakoby roztažené ruce, je tam ten klacek. A ten klacek jsme použili i my. Soutěžící si přiměřeně dlouhý klacek dali kolem krku a téměř na koncích ho drželi rukama, takže jejich postoj připomínal opravdu strašáka. V této poloze pak absolvovali trasu vedoucí mezi blízko sebe rostoucími stromy.

A najednou jsme měli čas akorát dojít zpět do města a jen tak tak jsme stihli ještě jednu soutěž, při které vedoucí určil čas, zpravidla šlo o pár vteřin, a my měli doběhnout co nejdál, odložit tam šátek a stihnout se vrátit za startovní čáru. Kdo to stihl do určené doby a měl šátek nejdál, byl bodován.

Toto se odehrálo opravdu jenom kousek od prvních domků Rozdělova ze směru, kterým jsme se tentokrát vraceli z naší výpravy do města.

Prošli jsme až ke kostelu, kde již čekali naši rodiče, ale Tumaj nás ještě nepustil. Které družstvo bylo dnes lepší, jsme již věděli, ale jak dopadlo bodování jednotlivců? Až tady jsme se dozvěděli, že to byl Ríša, a na následující schůzce, že ho to vyneslo do čela celkového průběžného pořadí v bodování.

Fotografie z celé akce jsou zde


tumaj
2012-12-03
počet zobrazení: 749
Fotky

[Promítnout fotky]
Související články
Související soubory
Komentáře k článku
3.7.2020 22:16 ZAP (neověřeno)


Jméno
Heslo
Bez hesla (Totožnost nebude ověřena)

Komentář:



09-F9-11-02-9D-74-E3-5B-D8-41-56-C5-63-56-88-C0