Člunkový běh
Člunkový běh
Informace o oddílu
Tábor
Vedoucí
Jak nás najít

Akce Lvíčat
Akce Pavoučků
Společné akce
Staří lvi
Ostatní o oddílu
Naše fotky
Plánované akce
Zpět na začátek
Všechny články [#]
Diskuze

Jak bodujeme, co vzít na výpravu, co na tábor
Najít se na fotkách
Přidat fotku nebo článek
408. výprava Lvíčat a 167. Pavoučků
407. výprava Lvíčat
166. výprava Pavoučků
406. výprava Lvíčat
165. výprava Pavoučků
Žádné akce

Valid HTML 4.01! Valid CSS!

Petr Malát
2002-2011

Web běží u
klfree.net


347. výprava Lvíčat

Lednová výprava Lvíčat bez sněhu

Až skoro jarní počasí bylo několik dnů před naší lednovou výpravou, na kterou se sice trošku zkazilo, ale nezklamalo. Ráno byl trošku mrazík, ale sluníčko se snažilo během dopoledne nám vše vynahradit svým hřejivým svitem. Teprve po obědě se začaly ukazovat mraky, ze kterých v samotném závěru výpravy spadlo nepatrné množství kapek. Po sněhu nebyla nikde ani památka.

Ráno jsme se sešli u rozdělovského kostela ve složení Tumaj, Petra, Standa, Kačka, Hanka, Viola, Bára, Judman, Píďa, Fanda a Kryštof. Nicméně s odchodem jsme se trošičku zdrželi, když jsme řešili čas návratu. Na schůzce jsme dostali informaci, že končíme v 17:30. Tou dobou už ale bývá tma, a proto Tumaj opravil mylně podanou informaci o návratu na čas o hodinu dříve, což bylo i původně zamýšleno.

Druhým zádrhelem bylo to, že se Kryštofovi rozbil zip na bundě. Jeho maminka se proto s Tumajem narychlo dohodla, kde nás může dohonit, přesněji potkat, aby svému synkovi přivezla bundu náhradní.

Konečně jsme vyrazili na cestu, prošli částí města a vnořili se do lesa, kde nám Tumaj položil kontrolní otázku, kolikátá je dnes výprava, což říkává vždy při každém zahájení. Dvě děvčata a dva hoši věděli a stejný počet ne. Tím jsme se nenásilně rozdělili do dvou skupin, ve kterých jsme později i soutěžili.

Nicméně program měl dnes Standa a prvním úkolem od něj byla šachová partie, přesněji šifra na šachovnici. Zde bylo možno získat body nejen za pořadí, tedy za rychlost vyluštění, ale i prémii za správnou odpověď na otázku, ve kterém roce byl založen oddíl Lvíčata. Pro úplnost: 19. září 1984.

Bylo potřeba co nejrychleji dojít na žlutě značenou turistickou cestu, kde nám měla přijít naproti Kryštofova maminka s náhradní bundou. Proto Tumaj přispěchal se soutěží za pochodu. Judman dostal píšťalku a ve svém družstvu ji měl předat někomu jinému. Píšťalka pak mohla kolovat jakkoli mezi členy družstva. Druhé družstvo mělo za úkol sledovat, kdo píšťalku právě má, a po ukončení hry určit toho, u koho se právě nalézá.

První družstvo ve složení Bára, Fanda, Kryštof a Viola držitele píšťalky neurčilo správně, kdežto při odvetě bylo družstvo Cibulka, Hanka, Judman a Píďa úspěšné.

Vyšlo to dokonale. My dorazili na turisticky značenou cestu a snad dvě minuty nato jsme se setkali s paní Růžičkovou, která dodala svému synovi náhradní funkční bundu.

K dnešnímu programu se Standa nechal inspirovat různými sporty a začal již zmíněnými šachy. K druhé disciplíně bylo zapotřebí odpalovacích holí, neboť se jednalo o golf. Obě družstva začínala na stejném místě a jejich členové se museli v úderech pravidelně střídat. V závěru došlo k velmi dramatickému souboji, neboť Petra, které se musel míček po úderu dotknout, aby dosáhl cíle, si stoupla na malý hrbolek, kam se míčkům moc nechtělo. O kousíček větší štěstí měli a více šikovnosti prokázali nakonec Bára, Fanda, Kryštof a Viola, kteří v tomto dramatu zvítězili.

Procházeli jsme kolem takové mělké prolákliny, kde byl možná kdysi těžen písek a vzniklo tu místo, které jsme dnes využili k našim koulovačkám. Nejprve bojovala zde vzniklá družstva včetně dvou vedoucích, pak Kačka navrhla holky proti klukům. Protože to bylo zcela jednoznačné, přidala se k děvčatům nejprve Petra, kterou pak vystřídal Standa. Co bylo tentokrát úžasné, že se nikdo nedohadoval, zda byl či nebyl strefen, zda někoho strefil, či nestrefil. Prostě pohodovka. A že se užilo srandy! Třeba když Cibulku strefila hned první rána Judmana, sotva Tumaj odpískal začátek boje. Když pak Kryštof vnikl do soupeřova hlavního stanu s řevem pardála, řehtali se i ti, kteří tuto bitvu prohráli.

Popošli jsme o kousek dál, kde Standa ohlásil další sportovní odvětví – softbalové odpaly. Opět bojovala družstva a šlo v podstatě o jakýsi druh štafety. Z místa, kam dopadl míček při předchozím odpalu, odpaloval další hráč. V jednom družstvu se hráči dokonce dostali do mínusu a i přes dva zbývající úžasné odpaly to již na prvenství nestačilo, takže vyhráli Viola, Bára, Fanda a Kryštof.

Kousíček od cesty byl vyvrácený strom, jehož kmen jsme využili jako lavičku pro pohodlné posezení při obědě.

Přešli jsme silnici u dokeské křižovatky a věnovali se další soutěžní disciplíně, tentokrát pro jednotlivce. Stolní tenis nám nahradil závod v běhu s pingpongovým míčkem na pálce. Každý proběhl trať dvakrát a lepší čas se mu počítal. Přes veškerou snahu všech vyšel z tohoto souboje vítězně Judman.

Naše malé putování dnes již po několikáté zpestřila „desítka“, při které byli opět mnozí objeveni. Přeci jen bílá či světle modrá bunda není, zvláště pro toto roční období, ideálním maskováním. No, snad ta bílá, kdyby byl sníh…

Náhle jsme byli u Doks a na louce, kterou občas využíváme k různým aktivitám. Dnes tu proběhl nejprve závod jednotlivců v hodu létajícím talířem, komu se udrží déle ve vzduchu, a pak ve smíšených dvojicích v hodu s chytání.

První závod měl jednoduchá pravidla: Vyhoď talíř do vzduchu tak, aby co nejdéle plachtil vzduchem. Každý závodník měl čtyři pokusy a nejlepší výsledek se započítával. Jedinému Judmanovi se podařilo, aby jím vyslaný talíř klouzal vzduchem přes čtyři vteřiny.

Ke druhé záležitosti s talířem se vytvořily smíšené dvojice, v nichž pak jeden z partnerů házel z určeného místa talíř a druhý měl za úkol ho kdekoli v poli chytit. Účelem bylo dostat talíř tímto způsobem co nejdál od odhodové čáry. Byla tři kola a v každém mohla dvojice házet tak dlouho, dokud jim talíř nespadl na zem. Po dokončení měli svůj výkonnostní kolík nejdále Cibulka s Píďou.

Vydali jsme se směrem ke Kladnu, ale závěr výpravy to ještě nebyl. V jednu chvíli jsme došli k několika vyvráceným stromům. Na vrcholu jednoho vývratu byly dva malé stromky, které neměly šanci na další život. Dalo nám to sice dost práce, ale vydolovali jsme je tam odtud a přesadili na jiné místo v lese. Zda se tu chytnou, to se teprve uvidí a my to můžeme sledovat, neboť děvčata oba malé smrčky označila. Určitě je při nějaké další výpravě do těchto končin přijdeme zkontrolovat.

Důvod, proč jsme se tu ale zastavili, byl prvoplánově zcela jiný. Standa zde vybral trať běžeckého závodu přes hromady větví, které tu zbyly z pokácených stromů. Ve dvoukolovém závodu o prvenství bojovali Judman, Cibulka a Kryštof, který měl nakonec nejlepší čas, a tak vyhrál.

Už jsme byli opravdu kousíček od Kladna, ale čas na jednu krátkou soutěž ještě zbyl. Standa vybral střelbu, v našem případě tenisákem do pěti stromů. Kdo se strefil v prvním kole do určeného cíle, pokračoval v kole dalším hodem na druhý kmen. Kdo nestrefil, opakoval pokus na první strom, případně tak dlouho, dokud se nestrefil. Každý alespoň jednou minul, ale první, kdo dokončil celý úkol, byly Hanka a Bára, které si tak připsaly svá první vítězství na této výpravě.

Došli jsme k parčíku naproti rozdělovskému kostelu a zbývalo už jen vyhlásit výsledky bodování za dnešek a rozloučit se. Tím nejúspěšnějším byl Judman, který tak získal první z osmi Tumajem profesionálně vyrobených výkonnostních kolíků, ale také důkaz, že byl opravdu nejlepší.

Zda kdokoli získal bodů málo či více, nebylo to nejdůležitější, ale byly to zážitky z této výpravy se skoro jarním počasím.

Fotografie najdeš zde


tumaj
2014-02-25
počet zobrazení: 889
Fotky

[Promítnout fotky]
Související články
Související soubory
Komentáře k článku
3.7.2020 22:16 ZAP (neověřeno)


Jméno
Heslo
Bez hesla (Totožnost nebude ověřena)

Komentář:



09-F9-11-02-9D-74-E3-5B-D8-41-56-C5-63-56-88-C0