Vlastnoručně vyrobená hra
Vlastnoručně vyrobená hra
Informace o oddílu
Tábor
Vedoucí
Jak nás najít

Akce Lvíčat
Akce Pavoučků
Společné akce
Staří lvi
Ostatní o oddílu
Naše fotky
Plánované akce
Zpět na začátek
Všechny články [#]
Diskuze

Jak bodujeme, co vzít na výpravu, co na tábor
Najít se na fotkách
Přidat fotku nebo článek
398. výprava Lvíčat a 159. Pavoučků
397. výprava Lvíčat
396. výprava Lvíčat
395. výprava Lvíčat
394. výprava Lvíčat
Pololetní výprava Lvíčat
01.2.2019 8:30 - 03.2.2019 17:00
Sraz i konec je naproti restauraci Na Kovárně. Jedeme auty. Ostatní informace jsou v dopise s přihláškou.


Valid HTML 4.01! Valid CSS!

Petr Malát
2002-2011

Web běží u
klfree.net


396. výprava Lvíčat

Výprava na celé prázdniny

Ten titulek zní krásně, že? Skoro jako dva roky prázdnin. Jenže ono šlo jen o dva dny plus sobotu a neděli. Přesněji řečeno to bylo obráceně – sobota s nedělí a dva dny prázdnin k tomu.

Sraz jsme měli v sobotu v osm hodin ráno a sešli se všichni přihlášení, tedy Bonbón, Basti, Pomněnka, Klokan, Vítek, Špulda a nováček Karel. Z devíti členů, kteří teď momentálně ve Lvíčatech jsou, chyběli Frodo a Kulik. Vedoucí Tumaje, Bahňáka a Judmana doplnila tentokrát ještě slečna posledně jmenovaného, Darina. V této sestavě jsme vyrazili dvěma auty do Šlapanic, tedy kousek za Slaný, kde jsme našli azyl v domku Bahňákovy maminky.

Ubytovali jsme se ve dvou pokojích s tím, že děvčata spala s Darinou a Judmanem v jednom a kluci s Tumajem ve druhém. Ovšem ani v jednom nebylo tolik postelí, abychom se všichni vešli, proto někteří spali na matracích na zemi. To se týkalo Bonbóna, Pomněnky a vedle Špuldy a Bastiho. Klokan, Vítek a Karel se vešli napříč na dvě válendy sražené k sobě. Tumaj měl samostatné lůžko a Bahňák se svými psy nocoval v přízemí domečku také na matraci.

Jakmile jsme byli zabydlení, vyrazili jsme ven a sotva jsme zašli za barák, začalo drobně pršet. To naštěstí vydrželo snad jen pět minut a pak už to bylo dobré, takže jsme mohli podle původního plánu dojít ke zdejšímu rybníku, který jsme celý obešli, možná i proto, aby Bahňák vyzkoušel naši schopnost orientace v přírodě. Při cestě tam jsme se zastavili mezi dvěma stromy a Míra nám ukázal na protějším břehu jisté místo. Když jsme na ně došli, měli jsme za úkol ukázat na naše první stanoviště. Skoro všem se to podařilo.

Pokračovali jsme dál a po chvilce ti, kteří zde byli na čtvrtletní výpravě před dvěma léty, začali poznávat místa, kde jsme tehdy hráli velkou hru na farmáře. Na Bahňákem určené místo jsme z květináče přesadili psí víno, které celou cestu opatroval Špulda, a na zahradě jsme si pak nasbírali ořechy.

Obloukem jsme se dostali zpět do vesnice a na hřišti využili velkého pařezu, na který jsme házeli výkonnostní kolíky. Komu kolík skončil na pařezu, měl bod a po zisku tří bodů byl zapsán do pořadí. To se jako prvnímu podařilo Bonbónovi.

Došli jsme na naši základnu a Bahňák s těmi, kteří nepřipravovali oběd, třídil karty mariášky, které byly snad troje pohromadě. Dvoje byly kompletní a použili jsme je, ale až další den.

Po obědě jsme se vydali opět ven, kde nás čekala školka s míčem. Bylo celkem deset disciplín, mezi něž patřilo hodit míč na stěnu, tlesknout a míč chytit, nebo míč hodit na stěnu přes hlavu, otočit se a chytit, prohodit míč pod nohou a po odrazu znovu chytit. Všechny disciplíny splnil pouze Špulda, ostatní měli v některých velké problémy, ale naštěstí po vícero nezdarech se ta která disciplína přeskočila.

Následovalo malé občerstvení a po něm jakýsi petang. Prasátko tentokrát představoval menší míček, ke kterému se kopalo míčem velkým. Jinak byla pravidla klasická, kým kopnutý míč byl nejblíže určenému cíli, ten získal bod, a když měl někdo tři body, končil. To se podařilo jako prvnímu Klokanovi.

Poté jsme pod stromy kousek od domku nasbírali popadané větve, které nám později posloužily jako topení při přípravě večeře, ke které byl lančmít. Příprava tohoto pokrmu probíhala souběžně s pracemi na přípravě Halloweenu. Každý dostal velkou dýni, ze které si mohl vyrobit svoje vlastní strašidlo. Nakolik se to podařilo, to může každý čtenář posoudit na obrázku vlevo.

Před večerkou jsme ještě stihli ukázkovou hru pokeru a jedno, rovněž ukázkové, kolo mafie. Obojí se může hodit možná již zítra, kdy má celý den pršet.

Předpověď počasí tentokrát vyšla naprosto přesně. Bohužel. Celou neděli sice drobně, ale vytrvale pršelo.

Dopoledne jsme se věnovali velkému hazardu. Každý obdržel stejný počet herních žetonů a podle včera naučených pravidel jsme hráli poker. Některým zprvu radil Tumaj, to aby plně pochopili systém hry. Hrálo se dlouho a dlužno dodat, že se dařilo především děvčatům, nejvíce pak Bonbónovi.

Karetní hry nás provázely i přes poledne. Nejprve Bahňák zjistil, kdo umí lóru. Přihlásili se Basti a znovu obě děvčata. Čtvrtý hráč z řad členů nebyl, tak do hry nastoupil Tumaj. Že se právě jemu vedlo nejvíce, je nasnadě, byl z onoho kvarteta nejzkušenější.

Zbývající čtyři kluci se onu hru učili hrát pod Bahňákovým dohledem.

Hraní přerušila příprava oběda a oběd samotný. Jakmile služba umyla nádobí, pokračovali jsme.

Po hazardním hraní jsme se věnovali zcela jiné zábavě. Každý dostal hliníkovou fólií potažený obal od stáčeného vína a na něj namaloval nějaký halloweenský motiv či jakékoli jiné strašidlo.

Později jsme se věnovali další karetní hře, ale zcela odlišné. Šlo o „Beng“, což je hra, kterou zde popisovat by zabralo spoustu místa, nehledě k tomu, že já jsem se nikdy nesnažil do těchto pravidel proniknout, takže vysvětlovat to by byl hned ze dvou důvodů nesmysl.

V pozdním odpoledni jsme se věnovali zdobení perníčků. Každý dostal jednoho panáčka a toho mohl „obléci“ podle svých představ. Děvčata pak zdobila další perníčky různých tvarů s tím, že tohle je naše budoucí snídaně.

Kluci se tou dobou začali věnovat přípravě dnešní večeře, ke které jsme si z listového těsta udělali minipizzy, prsty, párky obalené těstem a k tomu tři pomazánky. Je fakt, že holky nakonec onu výrobu musely převzít, jinak bychom možná nevečeřeli.

Protože Bahňák s Judmanem a Darinou potřebovali něco připravit venku, odešli jsme všichni s Tumajem do chlapecké ložnice, která je prostornější, a tam si zahráli na způsob „Já zvířátko bez čárky…“, ale zvolili jsme něco spojeného s Halloweenem, takže to byl vlkodlak, náhrobek, zombie, svíčka, ale i kočka.

Venku bylo všechno připravené, ale nikdo z toho nesměl vidět ani kousek, proto byly všem postupně zavázány oči a každý byl odveden mimo zahradu za roh, kde je jakési podloubí u bývalé jídelny zemědělského družstva. Tam jsme s Tumajem čekali, až se vrátí ti, kteří byli postupně vysíláni na připravenou halloweenskou stezku.

Co každého postupně čekalo, když vstoupil zpět za plot domečku? Především rozsvícené halloweenské dýně. Dále tu byly různé strašidelně nasvícené masky a zákoutí. Přes okno měl každý přečíst jistý text. Za tím oknem se pak objevilo první strašidlo. Setkání s druhým každého čekalo ve sklepě, kde se měl podepsat, a nakonec se šlo do dřevníku, kde bylo poslední strašidlo. Jak které vypadalo, to vidíte na společném snímku všech účastníků této výpravy dole na předchozí stránce.

Třetí den našeho pobytu ve Šlapanicích, tedy v pondělí, bylo sice zamračené nebe, obestírala nás ještě stále mlha, ale už nepršelo. Toho jsme využili k dopolední vycházce do okolí, při které nás čekalo několik soutěží. Tou první byl trojskok do dálky, který vyhrál zcela zaslouženě Špulda.

Druhá disciplína byla na výdrž a šlo o stoj na jedné noze na pařezu s tím, že se jednou mohla noha vyměnit, ale muselo se to předem nahlásit, že k výměně dochází. Zatímco ostatní již spadli či to prostě vzdali, na pařezech zůstali ještě dlouho Špulda a Bonbón, ale prvně jmenovaný nakonec prohrál.

Stejnou dvojici zachycuje další snímek vlevo nahoře, ale to už je z takového zvláštního předávání kratičkého dvojverší. Byla vytvořena dvě družstva, to jedno doplněné o Darinu. První z obou družstev si přečetli text, který měli předat druhému, ale nesměli říci přímo, co obsahuje. Museli to které slovo vysvětlit jinými výrazy, takže třeba slůvku „malinko“ se vyklubalo přes opak velkého (malý), až se dvojice dopídila k přesnému výrazu.

Tohle nedopadlo nejlépe, protože jedno družstvo se nedostalo ani přes druhého hráče. Nic to ale nevadilo, pokračovali jsme dál a v aleji jírovců byl zadán úkol nasbírat co nejdříve přesně sto kaštanů. Přesnou stovku jich měla jako první Pomněnka.

Sesbírané kaštany si každý nacpal do kapes, ale se třemi jsme ještě soutěžili, kdo je dokáže poslat co nejdále po silnici. Aby se pokus počítal, podmínkou bylo, že se kaštan do určité vzdálenosti od startovní čáry dotkne silnice. Jestli pak letěl po odrazu ještě vzduchem, to už bylo jedno. Po třech kolech měl svůj výkonnostní kolík nejdál, a tudíž vyhrál, Špulda.

Po obědě došlo na vyhodnocování nejlepšího perníčku, nejlepší dýně a pokresleného „balónku“, oné hliníkové fólie. Každý postupně přistupoval k hodnoceným předmětům a dával jim body od jednoho (nejhorší) do devíti. V této soutěži byli hodnoceni i Tumaj a Judman, který spolupracoval ve dvojici s Darinou. Za nejlepší byl vyhlášen perníček Bonbóna, dýně Špuldy a balónek Pomněnky.

Po tomto vyhodnocení jsme pořídili společné foto a Tumaj odvezl Judmana a Darinu do Slaného, odkud pokrčovali do Kladna. On totiž Judman chodí v podvečer do práce a nenašel za sebe na ten den náhradu.

Ostatní mezitím odehráli kostkovou soutěž, kdo nahází dříve všech šest čísel. Samozřejmě se hází postupně a každý vždy jen jednou. Nejrychleji měl proškrtaná všechna čísla Basti.

Hned vzápětí následovala další kostková hra, ke které bylo zapotřebí šesti kostek, a znalci našich programů už jistě vydedukovali, že se jednalo o škodiče. Po mnoha velkých soubojích nakonec zůstali ve hře jen Klokan a Pomněnka. Pak se několik kol za sebou stalo, že oba naházeli u malých více, u velkých méně, takže nemohli škodit soupeři a „šli“ takzvaně do sebe. Více štěstí měla nakonec Pomněnka, která se stala absolutním vítězem.

Ten večer jsme šli ještě ven, kde nás nejprve čekala noční kimovka. Bahňák rozmístil nedaleko od sebe celkem sedm svíček. U každé byl jeden předmět. Úkolem bylo dostat se ke svíčkám tak blízko, aby bylo rozeznat, co že to tam je. Malý zádrhel byl v tom, že Bahňák tak trochu ty svíčky bránil, což znamenalo, že se pohyboval porůznu v prostoru a chytal ty, kteří před ním včas neutekli. Po jistém čase hra skončila a každý měl prostor napsat na papír pokud možno co nejvíce předmětů, které viděl. Nejlepší byl Špulda.

Druhá noční hra byla také se svíčkami a skládala se ze dvou částí na sebe bezprostředně navazujících. Nejprve odstartovali všichni společně se zažehnutými svícemi. Úkolem bylo oběhnout budovu bývalé jídelny a dostat se se svítící svíčkou na výchozí místo. V této části se smělo soupeřům sfoukávat světlo. Kdo měl smůlu, musel se vrátit na start a svíčku si znovu zapálit. Komu nesvítila, nesměl zhášet světlo protivníkům. Kdo absolvoval první okruh a donesl svítící svíčku, napálil si od ní jinou – tenkou – a oběhl s ní již menší okruh. Tady se už plamen soupeřům nesfoukával. Snad každý se minimálně jednou vrátil a nejdříve do cíle dorazila Pomněnka.

Rozehráli jsme i třetí svíčkovou soutěž – souboje, ve kterých se opět sfoukával plamen. Kdo zůstal poslední, získal bod a po zisku dvou bodů hráč, který jich dosáhl, končil. Bohužel po odstoupení dvou prvních se začali ostatní jen prohánět po určeném prostoru a nebojovali. Z tohoto důvodu Bahňák soutěž skrečoval.

Vrátili jsme se do domečku, kde každý dostal určitý počet špejlí a všichni dohromady skoro sedm set kaštanů s tím, že každý sám za sebe vytvoří stavbu na způsob mostu, která bude nejdelší a nejvyšší. To bylo nejprve nesouhlasného huhlání, že tohle ne. Jenže se pak do toho všichni pustili a vznikly až prapodivné stavby. Nejvíce zadání vyhověl Špulda, takže se svým mostem vyhrál.

Poslední den naší výpravy konečně svítilo sluníčko a na obecním hřišti, kde jsme strávili dopoledne, jsme odkládali jeden svršek za druhým. Tedy jak kdo. Karel, kterému jsme pro jeho neustálé řečnění začali říkat Ryba, protože kdyby tu pusu zavřel, tak se asi udusí, ten chodil stále v té své modré péřové bundě.

Na onom obecním hřišti je jakýsi přístřešek s jednou stěnou a ten jsme využili jako místo, které méně početná skupina bránila a čtyři zbývající dobývali. Hrálo se buď na vybití všech hráčů, ovšem stačilo, když se některý z útočníků dostal pod přístřešek a měl u sebe alespoň tři kuliva.

Hrálo se několikrát a pokaždé zvítězili dobyvatelé.

Součástí onoho obecního hřiště je i oplocený areál s prolézačkami pro malé děti, tedy pevně ohraničené území – ideální prostor pro koulovačku každého proti každému. Samozřejmě, že jsme toho využili a uspořádali velké boje mezi všemi a tentokrát o body. Kdo zůstal na hřišti poslední nestrefený, získal bod a jako obvykle, kdo měl tři body, končil. Holky pokaždé vytvořily koalici, ale moc jim to platné nebylo. První skončil Špulda, pravda, Bonbón druhá, ale Pomněnka až poslední.

Následoval oběd, balení a ještě nám zbylo hodně času na turnaj v přetlačování soupeře čelem, který vyhrál Špulda, jehož zachycuje snímek vlevo.

Navzdory tomu, že jsme apolitický oddíl, tentokrát jsme se politiky trošku dotkli a připomněli jsme si sté výročí vzniku Československé republiky krátkým čtením těch nejdůležitějších faktů z té doby. Záhy následovalo malé přezkoušení, kdo si co z toho zapamatoval.

Venku jsme pak uspořádali další turnaj, tentokrát ve skákání, ve kterém první ze dvou soupeřů skočil jedním směrem, druhý z místa dopadu prvního do protisměru a to celé ještě jednou. Pokud se druhý skákající dostal za čáru, vyhrál, pokud skončil před čarou, vítězil první skákající. Velký souboj proběhl mezi Špuldou a Bastim, kteří do té doby vyhráli všechny své zápasy a tudíž se mezi nimi rozhodovalo, kdo bude vítězem. Ne o moc, ale dál doskočil Basti.

V samotném závěru jsme se ještě pokoušeli o stojky u stěny, ale to už bylo nesoutěžní, možná i proto, že mladší kamarádi nebyli schopni se v této pozici udržet ani chviličku. A tak pro ukázku a pro fotografa zapózovali Pomněnka, Špulda, Bonbón a Basti.

Byl čas se postavit do řady a sborovým ahoj se rozloučit a domečkem, který nám po čtyři dny sloužil jako základna pro naši činnost. Pak už jenom cesta do Kladna, předání důkazu pro nejúspěšnějšího v bodování, což byl Špulda, a seznámení ostatních, kolik získali bodů oni, a pak závěrečné rozloučení.

GeTe

Fotky najdete zde


tumaj
2018-12-25
počet zobrazení: 13
Fotky

[Promítnout fotky]
Související články
Související soubory
Komentáře k článku


Jméno
Heslo
Bez hesla (Totožnost nebude ověřena)

Komentář:



09-F9-11-02-9D-74-E3-5B-D8-41-56-C5-63-56-88-C0